Jiří Jelínek Ředitel společnosti, IANUSS HOME SE

Naše spolupráce začala ne úplně cíleně. To znamená, že v té době jsem neměl žádnou představu o tom, jak by mohla probíhat, co mi přinese a bude li to vůbec k něčemu dobré. Ale protože jsem relativně dlouho vnímal na sobě i na svém (v tu dobu pouze pracovním) okolí, že se určité věci pořád opakují (samozřejmě že to byly věci, které mi nevyhovovaly) a co bylo nejhorší, nerozuměl jsem, proč se tomu tak děje, viděl jsem prostor pro eventuelní spolupráci.

Naše spolupráce začala ne úplně cíleně. To znamená, že v té době jsem neměl žádnou představu o tom, jak by mohla probíhat, co mi přinese a bude li to vůbec k něčemu dobré. Ale protože jsem relativně dlouho vnímal na sobě i na svém (v tu dobu pouze pracovním) okolí, že se určité věci pořád opakují (samozřejmě že to byly věci, které mi nevyhovovaly) a co bylo nejhorší, nerozuměl jsem, proč se tomu tak děje, viděl jsem prostor pro eventuelní spolupráci.

Petr přišel s nabídkou, že mi může ukázat souvislosti mého chování, podívat se nejprve na sebe a začít vnímat, že naše okolí je často zrcadlem nás samých.

Dohodli jsme se na prvním „balíčku“ služeb, který Petr sestavil na období asi 3 měsíců a začali jsme se schůzkami.

Během těchto prvotních  „lekcí“ jsem dostal základní náhled na svoje silné a slabé stránky, dokázal jsem se na sebe podívat očima svých zaměstnanců a celkově se mi otevřely oči v pohledu na moje schopnosti. Upřímně musím říci, že to v některých věcech  nebylo úplně příjemné, ale o to silnější to byl impuls,  pokračovat dál ve svém profesním vzdělávání.

Následně jsme v období asi 5let pracovali na různých formách mého „tréninku“ včetně různých tréninkových a vzdělávacích programů pro moje zaměstnance.

Výsledky práce s Petrem jsme uplatňoval postupně, ze začátku jsem si je testoval v praxi, pomalu jsem si je zažíval a využívám je dodnes. Občas si je musím připomenout,  abych nezapomněl a když je nejhůř, tak se sejdu s Petrem a ten mi oživí paměť.

Na základě mé zkušenosti vím, že proto aby člověk dokázal vyhodnotit, že je nutnost se vzdělávat, musí ujít „kus cesty“, někdy i bez toho, že ví , kam dojde. Já jsem v sobě prostě cítil, že chci být lepší, chci věci pochopit, chci jim rozumět a chci být schopen ovlivňovat to, co se kolem mě děje. A k tomu jsem potřeboval průvodce.

V rámci naší spolupráce  jsem se naučil rozlišovat svůj díl odpovědnosti od dílů odpovědnosti ostatních a tím daleko lépe vyhodnocovat situace a určovat řešení. A toho si velmi cením.